Samotářský autor hororů Howard Phillips Lovecraft (1890–1937) strávil, zdá se, takřka celé jedno léto se svým nezletilým fanouškem Robertem Barlowem; jedná se o dva měsíce roku 1935. Je to skutečně pravda? Co víc, setkali se třikrát předtím i potom. Jednalo se o homosexuální vztah, a pokud ano, nakolik naplněný? Román amerického autora Paula La Farge Noční oceán naštěstí neklade jen podobné otázky.
Bezmála dvacet let píše Tomáš Vyskočil (*1979) o filmové a televizní produkci a deset roků je tomu, co založil web Edna.cz o televizních seriálech. Za odborné spolupráce s Radomírem Douglasem Kokešem teď přichází s příručkou 200 nejlepších televizních seriálů a dělí série určitě přehledně, i když sporně na komediální, kriminální, „dramata“ a za čtvrté díla hororová nebo fantazijní.
Konec loňského roku přinesl milé překvapení v podobě další knihy lékaře, spisovatele, básníka a esejisty Bohumila Ždichynce. Vědec a autor několika desítek knih přichází s nejnovější esejistickou knižní prací nazvanou O člověku jinak, s podtitulem Tajenka a křížovka života.
David Šenk, Pavel Obluk a Dalibor Vácha společně napsali knihu Verschluss, ale jako předstírají, že pouze rekonstruují kdesi na Smíchově objevené a mnohde poškozené rukopisy spisovatele a malíře Karla Drexlera (1915–1971). Jde o zdařilý experiment s paralelní historií alternativního Česka a Slovenska, který vnímavé čtenáře doslova dokope k přemýšlení.
Oceňovaný americký prozaik Kent Haruf (1943–2014) byl až do loňského roku, kdy nakladatelství Vyšehrad vydalo pod názvem Cizinci v noci jeho poslední novelu v překladu Aleny Snelling, českému čtenáři neznámý. Lze jen doufat, že se v dohledné době dočkáme i vydání dalších jeho děl.
Paměť národa zajišťuje možnost jeho kontinuity. Jejím nositelem však nemůže být člověk, který je tomuto poslání schopen sloužit jen chvíli. Proto tvoří a zaznamenává svou dobu prostředky překonávajícími časovou omezenost lidského bytí – literaturou, fotografií, uměním obecně. Ty pak vypovídají o životě jeho současníků ještě po mnoha dekádách, ba i staletích. Marek Toman si v románu Neptunova jeskyně za svědka doby vybral antickou sochu Neptuna, zdobící pražské Havlíčkovy sady.
Eristická dialektika Arthura Schopenhauera, tento útlý ale kruciální spisek velkého filosofa, nesl podtitul „Umění dostat v každé diskusi za pravdu“, čili šlo o jakousi praktickou příručku řečnické a argumentační demagogie. Z opačného konce na stejný problém šel autor knihy Ilustrovaná kniha argumentačních klamů, Ali Almossawi.
Druhá derivace touhy. Tak se jmenuje první kniha z trilogie úvah, s nimiž se na českou knižní scénu vrací makroekonomický stratég ČSOB Tomáš Sedláček. Titul vydaný nakladatelstvím 65. pole vychází s podtitulem Člověk duše - vnější, Úvahy nad (ne)končícími otázkami. V pondělí 10. prosince jej na pražské lodi Pivovar autor pokřtil ve společnosti filosofa a sociologa Václava Bělohradského, a ředitele Knihovny Václava Havla Michaela Žantovského.
Petra Žantovského jako novináře a politického komentátora není třeba představovat. Dokonce ani jako vysokoškolského učitele, který se soustavně zabývá problémy médií a masové komunikace a zprostředkovává seznamování české odborné i laické veřejnosti s aktuální odbornou literaturou svého oboru. Většinou tyto doporučené texty doprovází odkazy na historické události moderní doby a na tituly z oboru politické filosofie evropské nebo americké provenience. Ani to v době současné rozsáhlé nadprodukce prací nejrůznější povahy zasvěcených atraktivní „mediální problematice“ není příliš obvyklé.