Není divu, že právě liška se stává hlavní hrdinkou nového románu Jiřího Kratochvila. Už od dětství se s živou liškou několikrát přímo zázračně setkal. Lišky má moc rád. A tak už přišel čas na liščí román.
Kinští patří mezi nejvýznamnější šlechtické rody Království českého a habsburské monarchie. Jejich kořeny sahají až do 13. století. V roce 1628 byli povýšeni do hraběcího stavu, v roce 1720 vznikla větev knížecí, ze které se oddělila hraběcí větev kostelecká. Zámky Kinských v Chlumci nad Cidlinou, Kostelci nad Orlicí a Žďáru nad Sázavou patří mezi časté cíle milovníků historie a turistiky.
Marion Poschmannová patří k největším osobnostem současné německé literatury. Třikrát byla nominovaná na Německou knižní cenu, naposledy za román Borovicové ostrovy, za který je letos nominovaná i na Mezinárodní Man Bookerovu cenu.
Kniha Petera Meiera-Hüsinga (*1958) o nacistické expedici do Tibetu, která se uskutečnila v letech 1938–1939 a trvala šestnáct měsíců, je také o všem, co výpravě předcházelo a co ji následovalo. Podnik provázela improvizace a legendy o něm neumírají. Pět mladých důstojníků SS obdrželo tehdy oficiální svolení navštívit „zakázané město“ Lhasu, což se do té chvíle nepodařilo ani jedinému Němci.
Brilantní britský historik, který se jako univerzitní profesor specializoval na moderní evropské dějiny, shromáždil 23 esejí z let 1994–2006.
Už ve své prvotině Vybledlá krajina s kopci otevírá držitel Nobelovy ceny za rok 2017 Kazuo Ishiguro téma, v němž se posléze stal mistrem tiché hrůzy naaranžované do úhledné ikebany. Noblesně, nevtíravě, a přece nesmlouvavě porovnává „zastydlé projevy velké sfingy“ – jak problém svého času pojmenoval kolega John Fowles – a zjišťuje, že zdánlivě prospěšná, ba důstojná uměřenost je typické japonské a britské povaze na škodu, protože ve skutečnosti strojeného člověka i jeho okolí drtí.
Společenský román s náznakem detektivní zápletky zachycuje Norsko v době před Breivikovými útoky z pohledu tří různých osob: novinářky Ine Wangové, soudce Petera Malma a bývalého přítele zavražděné Gry Storefjeldové. Renomovaný klasik norské postmoderny Jan Kjarstad opět přichází s knihou, v níž nic není předem jasné.
„Áááá…“ Promiňte, trochu jsem si zazíval. Zívám a zívám a spánek nikde. Takhle to mám se spaním. Jak to máte vy? No, že se ptám, jak byste to měli? Přečtete si bezva fejeton, pak ulehnete a za chvíli si budete vyspávat. A ráno, jak jinak, probudíte se a budete vyspinkaní pěkně do růžova. To se máte.
Spisovatelka Ljudmila Ulická je jednou z nepřehlédnutelných tváří občanského protestu v dnešním Rusku. V románu Případ Kukockij vypráví příběhy typické pro Sovětský svaz 40. a 50. let, kdy se soukromí ocitlo ve vleku nelidské epochy.