Jestli si někdo na festivalu Colours of Ostrava získal skvělé jméno u českých fanoušků, pak je to francouzská zpěvačka ZAZ, která v Ostravě před sedmi lety zažila svoji domácí koncertní premiéru. Nyní představí po dvou vyprodaných únorových koncertech v Praze naživo své nejnovější album nazvané Effet miroir také na festivalu Colours of Ostrava.
Reprezentativní zpěvník skladeb Karla Hašlera (1879–1941) obsahuje 322 jeho písňových textů i jedenáct básní, nejstarší z roku 1905. Těžiště zájmu sestavovatelů obou svazků představují autorské písně, které autor složil.
Do programu letošního ročníku festivalu Colours of Ostrava přibyla další dvě zvučná jména: zasněný islandský skladatel Ólafur Arnalds a nejúspěšnější nezávislý australský hudebník všech dob, bluesrockový kytarista a zpěvák John Butler se svým triem.
Mezinárodní jazzový festival JazzFestBrno anoncoval pětici hlavních hvězd ročníku 2019 už loni v listopadu. Nyní zveřejnil kompletní program čítající patnáct hudebních večerů, které potěší fanoušky jazzu ve všech jeho podobách od jazzrocku až po avantgardu.
Letošní ročník festivalu Colours of Ostrava nabídne svým návštěvníkům vedle hlavních hvězd The Cure nebo Florence + The Machine také výjimečné zážitky z oblasti jazzu nebo soudobé klasické hudby. Vystoupí zde například americký Kronos Quartet, držitel Grammy, který patří k nejznámějším smyčcovým kvartetům současnosti.
Nedávné oslavy výročí založení Československa a související udílení státních cen už tradičně mediálně táhly. Zvláštní pozornosti se dostalo Jarku Nohavicovi, u něhož byl už tak médii propíraný fakt udělení domácí státní ceny z rukou prezidenta Zemana návazně okořeněn převzetím vysokého vyznamenání Ruské federace z rukou prezidenta Putina. Hodnotící postoje komentujících, které tradičně pokryly prakticky celé názorové spektrum společnosti, připomněly, že tu stále podvědomě panuje určité přesvědčení. Je oprávněné?
Miloš Bok (1968), vlevo na snímku, skladatel, klavírista a dirigent již čtvrtstoletí svého života prožívá v ústraní a osamocení západočeského Močidlece, ve kterém je izolován od pražského hudebního života.
V roce 1904, se po vzoru Ševčíkových předchůdců profesorů Pixise, Mildnera a Benewitze uskutečnil velkolepý koncert žáků významného houslového pedagoga Otakara Ševčíka. Na jeho závěr dokonce 74 studentů zahrálo v unizonu Paganiniho Moto perpetuo či Rafovu Cavatinu. Ševčík tento koncert dirigoval a pro jeho mimořádný úspěch se musel čtyřikrát opakovat. Ševčík tak překonal všechny své předchůdce.
Dramaturgie PKF- Prague Philharmonia pozvala v této sezóně dvě špičkové pěvkyně – Summi Jo a Karitu Mattilu Jestliže vystoupení. Summi Jo ukázalo, že umělkyně je již za svým zenitem, pak Karita Mattila, jen o pár let starší, naopak přesvědčila, že její pověst jedné z nejžádanějších sopranistek dramatického oboru je plně oprávněná.