Z dob, kdy Martinů skládal pro televizi


Martinů Bohuslav copyOpera v televizi? Něco, co si má pro současníka nádech něčeho až nereálného. A přece se pro televizi opery i přímo skládaly. Pravda, bylo to o nějaké desetiletí dříve. Také Bohuslav Martinů získával v padesátých letech podobné zakázky. Jedno z jeho děl, původně skládaných pro malou obrazovku, se tento týden dočká české koncertní premiéry u České filharmonie. A snad bude poprvé i nahráno na zvukový nosič.

„Rok 1951 zaznamenal nástup televizní opery," píše americký muzikolog Gregory Terian. „Ohromující úspěch Menottiho kusu Amahl a noční návštěvníci povzbudil i další skladatele ke konfrontaci s tímto novým médiem. Časově se tento trend sešel s módou jednoaktových komorních oper, které se s oblibou využívaly při operních workshopech, zejména ve Spojených státech." Objednávku na krátkou televizní operu dostal i Bohuslav Martinů, který si americké publikum získal svou Veselohrou na mostě. Skladatel sáhl po Gogolově Ženitbě. Premiéra, na kterou se podle jednoho dopisu Martinů „dívalo asi mnoho tisíc lidí", se konala 7. února 1953 ve vysílání televizního kanálu NBC.

 

Také pro druhou operu, zamýšlenou k televiznímu uvedení, hledal Martinů námět u ruské literární klasiky. Vybral si jednu z Lidových povídek Lva Nikolajeviče Tolstého – Pohádku o ševci, jejímž námětem je setkání obyčejného člověka s Ježíšem a neobyčejné události, které po tomto setkání následovaly. Skladatel si napsal libreto v angličtině sám, nazval ho What Men Live By.

 

Skladatelův přítel Miloš Šafránek o opeře psal: „Dojímavá krása skladby tkví v rovnováze mezi oběma póly lidského údělu: ideálním i pozemským. Český lidový element je úmyslně konzervativní, kdežto orchestrální práce a sbory a ovšem divadelní rozvrh hry shromažďuje všechny skladatelovy výboje; používá jich a operuje jimi nenápadně, se samozřejmostí dokonalého mistrovství."
Zda byla opera také uvedena televizí není jisté – dohadují se o tom i muzikologové. V dobovém hudebním tisku nebylo možné, přes všechnu snahu, jak napsal Gregory Terian, objevit žádnou zmínku o zařazení do televizního programu. Doloženo je tedy jen provedení během Národního hudebního tábora v Interlochenu, pořádaného Michiganskou univerzitou. v létě 1954. O rok později operu v New Yorku uváděl operní spolek Hunter College.

 

Na tuzemské scéně se opera poprvé hrála roku 1964, kdy ji v plzeňské opeře nastudoval Bohuslav Liška. V sedmdesátých a osmdesátých letech se objevila na repertoáru brněnské opery. Po letech se vrací – aby v české premiéře zaznělo koncertní provedení, což ostatně odpovídá i skladatelově původní představě o inscenování: „Co se týče koncertní režijní stránky myslím, že by věc měla býti provedena vlastně jako scéna bez dekorací. (...) Tedy herci by nehráli, nýbrž zpívali a omezili gesta jen na nejnutnější. (...) Ten malý soubor by byl někde na scéně. Co se kostýmů týče, myslím, aby byly civilní, každodenní, tedy ne ve smokingu, ale též ne nějak kostýmované. I to je vše vysvětleno recitátorem."

 

Koncertní provedení opery bude součástí koncertů České filharmonie od 17. do 19. prosince, taktovky se ujme Jiří Bělohlávek. Uvedení završí Dny Bohuslava Martinů, které jsou pomyslnou tečkou za Rokem české hudby. Během koncertu by měla vzniknout i zvuková nahrávka, která na trhu zatím chybí.

 

Podle šéfdirigenta České filharmonie použil Bohuslav Martinů ke zhudebnění velmi lapidární jazyk. „V její struktuře neustále zaznívá zcela nepřeslechnutelná česká nota, která je na řadě míst okořeněna i vlivem soudobé hudby."

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB
MKP