Věc Janáček


 

Janáček Brno logo festivaluLeoš Janáček si tradičně podzim v Brně jaksepatří užívá. Letos o to spíše, že od jeho narození uplynulo 160 let. A tak má festival Janáček Brno 2014 v podtitulu vepsáno: „Happy Birthday Leoš“.

Související: Janáček Brno před zahájením

 

Národní divadlo Brno, které je hlavním organizátorem janáčkovského festivalu, pro letošní (čtvrtý) ročník přichystalo novu inscenaci Věci Markopulos. Ke spolupráci byl pozván jeden z nejvýznamnějších českých režisérů současnosti David Radok, který bude v Národním divadle Brno režírovat vůbec poprvé a poprvé bude režírovat i tuto operu. „Je to opera o relativitě hodnot a času, tyhle věci jsou spolu spojené,“ uvedl Radok v rozhovoru s muzikologem Borisem Klepalem pro brněnský hudební portál Město hudby. „Člověk v životě dělá spoustu věcí, o kterých si myslí, že mají smysl a hodnotu. A když postupně stárne, tak zjišťuje, že ji ztrácejí, a přicházejí jiné, které pokládá za hodnotné. Ty začnou svou hodnotu také ztrácet, a o tom je Věc Makropulos. Nesmrtelnost je jen jakási absurdní věc, která nás upozorňuje na to, že právě naše smrtelnost dává životu smysl. Kdybychom byli nesmrtelní, tak nikdy nic v životě neuděláme. Nepořídili bychom si žádné domy, žádné ženy, děti, nic, všechno bychom odkládali, protože bychom si mohli zajet do Londýna třeba za sto padesát let.“

 

Věc Makropulos patří ke stálicím festivalu. V uplynulých čtyřech ročních se hrála již dvakrát, vždy v provedení zahraničních souborů. Poprvé ji uvedlo Moskevské hudební divadlo „Helikon-Opera“, podruhé Státní divadlo Norimberk (v režii Roberta Carsena).

 

Nová inscenace Věci Markopulos, která festival v pátek 21. listopadu zahájí, vzniká v koprodukci se švédskou Operou Göteborg. Hlavní roli Emilie Marty ztvární švédská sopranistka, působící v Dánsku, Gitta-Maria Sjöbergová. Hudebního nastudování se ujal Marko Ivanovič. Vychází přitom z historicky prvního kritického vydání partitury opery, které připravil janáčkovský badatel (a také dramaturg festivalu) Jiří Zahrádka.

 

Relativně novými inscenacemi budou na festivalu zastoupena i dvě zbývající tuzemská divadla, která mají v názvu přívlastek Národní. Ostravské Národní divadlo moravskoslezské přiveze Výlety páně Broučkovy, v režii dua Skutr a v hudebním nastudování Roberta Jindry. „Vyváženost. Koncíznost. Přesnost. Nic nebylo ponecháno náhodě. Vzniklo nastudování, v němž si najde každý své,“ napsal jeden z recenzentů po říjnových premiérách. Národní divadlo pražské představí své Příhody Lišky Bystroušky.

Upoutávka na pražské Příhidy Lišky Bystroušky

{youtube}QbX_MIZBOoc{/youtube}

 

Shodou okolností uvidí festivalové publikum Lišku Bystroušku, která měla světovou premiéru v listopadu 1924, ještě jednou. V Divadle na Orlí ji v sobotu 22. listopadu uvede Komorní opera Hudební fakulty brněnské JAMU. Vycházejí přitom z úpravy anglického skladatele Jonathana Dovea, který operu upravil v roce 1998 pro šestnáct hráčů City of Birmingham Touring Opera. „Ansámbl jezdí po městech, ve kterých nejsou kamenná divadla,“ objasňuje důvody úpryvy dirigentka studentského představení Nikol Kraft. Při novém brněnském uvedení ovšem komorní orchestr rozšíří počet smyčců, aby se co nejvíce přiblížili Janáčkovu zvuku. Režisér David Kříž uvede na scéně příběh zvířecí i lidský. „Nehrajeme na paralely jednajících zvířat a lidí, jak to někdy bývá předváděno.“ Diváci se podle něj mohou těšit na řadu zvířátek, jako jsou liščata, cvrčci, žáby či kobylky v miniaturním provedení. Na scéně se totiž objeví i jedenáctičlenný dětský sbor. Účinkujících pěvců bude však celkem na padesát. I studentští inscenátoři sáhli po nové kritické edici díla, která v libretu posiluje původní Janáčkovy nářeční – na zpěv komplikovanější – momenty.

 

Janáčkovský festival nabídne i dvojí zahraniční hostování – shodou okolností oba soubory budou hrát Její pastorkyňu. Opera Graz ji uvede 23. listopadu, Chorvatské národní divadlo 28. listopadu.

 

Kromě oper zazní na festivalu také Janáčkova hudba komorní či vokální. I zde se můžeme nadít překvapení. Na sám závěr festivalu (29. listopadu) zazní Glagolská mše nejen v prapůvodní verzi díla (z prosince 1927), ale také v původním místě světové premiéry (Stadion) a v provedení souborů, které účinkovaly i tenkrát. Na stejném místě, jen o den později, pak Symfonický orchestr Sokola Brno I uvede světovou premiéru skladby Hudba ku kroužení kužely, kterou Leoš Janáček zkomponoval v roce 1893 pro Sokol. Jedná se o pět krátkých klavírních skladeb s lidovým charakterem. Orchestrální úpravu vytvořil brněnský skladatel Ondra Hájek.

 

Obrazovou a zvukovou pozvánku najdete zde:

{youtube}T76415yFVtc{/youtube}

 

Letošní festival Janáček Brno bude tedy plný překvapení a objevů. Janáček si to zaslouží.

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB
MKP