Strategické křižovatky příští vlády (10)


potucekJak hájíme v Evropě své zájmy?

Jedině strategická rozvaha, opřená o solidní analýzy a prognózy a umožňující vyvodit několik dlouhodobých priorit, může vyvést z krize zemi jako je naše.

Praotec Čech byl k nám, svým potomkům, zatraceně obmyslný. Vybral nám pěknou, úrodnou zemi v mírném pásmu, chráněnou horami. Ale obklopenou většími národy, které také hledaly a hledají svoje místo na slunci. Dnes by si asi přičetl k dobru, že to bylo v Evropě, která byla a stále se ještě jakž takž drží v popředí civilizačního pokroku. Ale právě zde se také zrodily dvě totalitní ideologie a vypukly dvě světové války, s jejichž důsledky se potýkáme dodnes...

Dnes se situace radikálně změnila. Členství v Evropské unii nám - poprvé v historii - nabízí možnost rozvíjet se v širším společenství národů nikoliv na základě dočasného příměří světových velmocí či pod cizí knutou, ale z naší svobodné vůle, navíc ve společenství, které je spravováno na demokratických základech. Naše kultura, historické zkušenosti, stupeň rozvoje, schopnosti aktivně se přizpůsobovat měnícím se poměrům nám teoreticky dávají velmi dobré předpoklady stát se aktivním a prospěšným elementem evropské integrace.

V praxi tomu tak ale není. Narážíme na mnohé bariéry, koncepční, mentální i organizační. Zmatek panuje především na centrální úrovni státní správy. Schází státní doktrína, vyjadřující základní orientaci státu navenek. Prezident se chová neodpovědně - nerespektuje vůli parlamentu a vlády ani v tak zásadní otázce, jakou je přistoupení země k Lisabonské smlouvě. Vláda je ochotna mu ustoupit a kvůli jeho vrtochu, zaštiťujícímu se konstruktem o hrozbě prolomení poválečných dekretů, nechá spadnout pod stůl Listinu základních práv EU...

Velké dluhy zanechaly polistopadové vlády v přípravě politiků a úředníků pro nové evropské agendy, ať už se angažují v Bruselu nebo doma. Dodnes nepanuje shoda politických stran ani o kandidátovi země na místo komisaře v nově se formující Evropské komisi.

Česká veřejná správa má vedle běžných domácích agend trvale spolupracovat s evropskou administrativou při rozvíjení mimořádně náročných a komplexních úloh. Spolu s lepším poznáním unijního prostředí to předpokládá také mnohem lepší spolupráci našich orgánů navzájem. Zatím jsou velké problémy v samotné komunikaci mezi nimi: levá ruka často neví, co dělá pravá. Četná zadání prostě ignorujeme. Připravujeme se tak o přístup k důležitým informacím a vzácným zdrojům.

Přitom je v našem zájmu, aby Evropská unie aktivně spoluutvářela základy nového světového řádu, který bude schopen výrazně lépe než dosud vyrovnávat se s výzvami globální krize. Právě proto je nutno společně hledat cesty k účinnější regulaci globálního trhu na nadnárodní úrovni. Právě proto je nutná společná zahraniční a bezpečnostní politika EU. Právě proto je nutno budovat společenství, založené na společně sdílených hodnotách, na respektování a rozvíjení lidských práv, včetně práv sociálních.

V kontextu všech těchto úloh a výzev mi staromilské malování čerta na zeď v podobě bruselské byrokracie a národovecké oplakávání formální státní suverenity nepřipadá úsměvné, ani v nejmenším. Právě naopak: Je krajně nebezpečné a nezodpovědné, jde proti nejvlastnějším zájmům této země a jejích občanů.

V příštím čísle upozorním na deficity vládnutí.

Autor je vedoucím Centra pro sociální a ekonomické strategie UK, FSV

Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , http://www.ceses.cuni.cz, http://www.martinpotucek.cz

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB
MKP